druhý
[druhiː]
číslovka řadová
1.
mající v pořadí číslo dva:
druhý ročník festivalu
druhé vydání knihy
kolem druhé hodiny ráno
skončit v závodě druhý
Byl vyhlášen druhý povodňový stupeň.
Každý druhý člověk zemře na nemoci oběhové soustavy. polovina lidí
□ Druhá internacionála historie, politologie
mezinárodní organizace sdružující dělnické (sociálnědemokratické) strany, založená roku 1889 v Paříži a rozpuštěná roku 1916
syn. Dělnická internacionála
□ druhá světová válka historie
(v letech 1939–1945) celosvětový válečný konflikt vyvolaný nacistickým Německem v čele s Adolfem Hitlerem
2.
mající nižší hodnotu, jsoucí na nižším stupni hierarchie (než první):
druhý místopředseda
druhá hokejová liga
zboží druhé jakosti
silnice druhé třídy
3. ve funkci přídavného jména
zbývající z páru, opačný:
přejít na druhý chodník
Koupili si dům na druhém břehu jezera.
Další týden absolvovala operaci křečových žil i na druhé noze.
4. ve funkci přídavného jména
ne ten, o němž je řeč, ještě jeden, jiný:
Druhý takový kostelík v našem regionu nenajdete.
Nebyla zjištěna žádná zranění, která by byla způsobena druhou osobou.
Druhý Tarantino z něj nikdy nebude.
5. ve funkci přídavného jména
(ve spojení s den ap.)
další, následující:
druhý den ráno
Tancovalo se mnohdy i do druhého rána.
6. ve funkci zájmena
(ve spojení jeden - druhý)
odkazuje k nějaké skupině a vyděluje její část:
Jedni mají v životě smůlu, druzí štěstí.
Jednomu z lapků bylo 22 a druhým dvěma 26 let.
Zatímco jeden lupič hlídal, druhý vypáčil u vozidla zámek a vnikl dovnitř.
7. ve funkci zájmena
(ve spojení s jeden)
vyjadřuje vzájemnost:
Házejí vinu jeden na druhého.
Lékaři jsou k sobě loajální, nevystoupí jeden proti druhému.
Jeho vztahy krachovaly jeden za druhým.
Pak si nás prohlédl, hezky jednoho po druhém.
□ (druhá) pražská defenestrace historie
vyhození královských místodržících z oken Pražského hradu příslušníky nekatolických stavů roku 1618
Pražská defenestrace roku 1618 je nazývána jako druhá. Pokud však započítáme pražskou defenestraci roku 1483 (kdy byl z oken radnic na Starém a Novém Městě vyhozen staroměstský purkmistr a těla sedmi zabitých novoměstských konšelů), pak tuto defenestraci označujeme jako třetí.
□ druhé (francouzské) císařství historie
(v letech 1852–1870) období vlády císaře Napoleona III. ve Francii
□ druhé housle hudba
vedlejší, doprovodný hlas hraný houslistou nebo houslisty ve vícehlasé skladbě • takové obsazení ve smyčcovém kvartetu nebo v orchestru
□ druhý dech sport
vyrovnání hloubky dechu a dechového rytmu po překonání dechových obtíží při delším sportovním výkonu (zejména při běhu, plavání)
□ druhý pád lingvistika
pád s pádovou otázkou „koho, čeho?“, vyjadřující zejména přináležitost, původ, kvantifikaci aj.
syn. genitiv
◊ být / stát na druhé straně barikády
zastávat opačné, jiné stanovisko, mít k něčemu opačný, jiný postoj
◊ být na druhém břehu
být (už) mrtvý:
Můj tchán je už bohužel na druhém břehu.
◊ druhá míza
1. příliv nových sil, obnovení životní energie ap.
2. příliv tělesných sil u muže (řidčeji u ženy) staršího nebo středního věku, často spojený s touhou užít si ještě života a s navazováním milostných vztahů
◊ druhá strana (téže) mince
opačný nebo jiný aspekt stejného jevu, problému
◊ druhý dech
příliv nových sil, obnovení životní energie ap.
◊ druhý domov
místo, kde se člověk cítí podobně jako doma, kde má dobré zázemí, často tam pobývá a rád se tam vrací
◊ hrát někde druhé housle
být v podřadném postavení, mít podružnou úlohu
◊ jde mu to jedním uchem tam / dovnitř a druhým ven
někdo nevěnuje něčemu pozornost, nedbá na obsah sdělení
◊ je to jedno s druhým
souvisí to spolu, navzájem se to podmiňuje
◊ jeden (je) lepší než druhý ironické
oba, popř. všichni jsou stejní, zprav. špatní, zlobiví ap.
◊ jeden (je) za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet ◊ jeden (je) za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou
není mezi nimi žádný velký rozdíl, zprav. jsou oba stejně špatní
◊ jeden mluví o voze, druhý o koze kolokviální
jeden mluví o něčem naprosto jiném než druhý, je to zbytečná diskuse, takhle se nelze dohodnout
◊ jeden (táhne / jde) hot a druhý čehý ◊ jeden čehý, druhý hot
mají zcela odlišné názory, požadavky, záměry a nemohou se shodnout:
Musí být vzájemná vstřícnost, jedni nemohou táhnout hot a druzí čehý.
Není dobré, když jeden ministr školství jde hot a druhý čehý.
Když bude jeden čehý, druhý hot, tak problém nemá řešení.
◊ jedno s druhým ◊ jedno k druhému
s přihlédnutím ke všem okolnostem • všechno dohromady
◊ mít jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou
nemít peníze, být chudý
◊ na druhém konci světa ◊ z druhého konce světa
na velmi vzdáleném místě, velmi daleko • z velmi vzdáleného místa, zdaleka
◊ nastavit druhou tvář
nemstít se, nenechat se vyprovokovat ke zlému, ale snažit se vyřešit konflikt nenásilně, mírumilovně • znovu se dobrovolně vystavit útoku
Podle Ježíšovy věty zapsané v Matoušově evangeliu: „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť.“
◊ něco je něčí druhé jméno expresivní
něco je pro někoho, něco charakteristické, je s ním, s tím neodmyslitelně spjato
◊ nedělej druhým to, co nechceš, aby (oni) dělali tobě
chovej se k ostatním lidem slušně, férově ap. a oni se k tobě budou chovat také tak
◊ někdo / jeden (má) rád holky, druhý (zase) vdolky
lidé mají různý vkus, záliby ap., každý dává přednost něčemu jinému
◊ [padat / ležet / překřikovat se ap.] jeden přes druhého
současně ve větším počtu, najednou, přes sebe
◊ první slovo platí, druhé leze z gatí expresivní
původní slib, domluva se má dodržet a dodatečně neměnit
Podle dětské říkanky.
◊ stát / ocitnout se na druhém břehu
být na straně nepřítele, opozice ap. • vidět situaci z odlišného pohledu, nesouhlasit:
Názorově stojí na druhém břehu než já.
Ve sporu stál na druhém břehu, než je právo.
Po vyloučení ze strany se ocitl na druhém břehu – v disentu.
◊ svoboda jednoho (člověka) končí tam, kde začíná svoboda druhého
nelze prosazovat svoje práva, svobody na úkor práv, svobod ostatních
Podle výroku anglického filozofa Johna Stuarta Milla (1806–1873).
◊ upadnout / upadat do (opačného / druhého) extrému
uplatnit, uplatňovat krajní, vyhrocený (opačný a stejně přehnaný) přístup
◊ vzít to z druhého konce ◊ začít z druhého konce
přistoupit k něčemu jinak, začít (něco dělat) jiným způsobem, opačně
◊ z druhé ruky
1. (o informaci) zprostředkovaný, často s rizikem neúplnosti nebo zkreslení
2. (o věci) použitý předchozím majitelem, opotřebený, obnošený
→ napodruhé, na podruhé
→ podruhé, po druhé
→ zadruhé, za druhé
→ druhá
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[druhiː]
číslovka řadová
1.
mající v pořadí číslo dva:
druhý ročník festivalu
druhé vydání knihy
kolem druhé hodiny ráno
skončit v závodě druhý
Byl vyhlášen druhý povodňový stupeň.
Každý druhý člověk zemře na nemoci oběhové soustavy. polovina lidí
□ Druhá internacionála historie, politologie
mezinárodní organizace sdružující dělnické (sociálnědemokratické) strany, založená roku 1889 v Paříži a rozpuštěná roku 1916
syn. Dělnická internacionála
□ druhá světová válka historie
(v letech 1939–1945) celosvětový válečný konflikt vyvolaný nacistickým Německem v čele s Adolfem Hitlerem
2.
mající nižší hodnotu, jsoucí na nižším stupni hierarchie (než první):
druhý místopředseda
druhá hokejová liga
zboží druhé jakosti
silnice druhé třídy
3. ve funkci přídavného jména
zbývající z páru, opačný:
přejít na druhý chodník
Koupili si dům na druhém břehu jezera.
Další týden absolvovala operaci křečových žil i na druhé noze.
4. ve funkci přídavného jména
ne ten, o němž je řeč, ještě jeden, jiný:
Druhý takový kostelík v našem regionu nenajdete.
Nebyla zjištěna žádná zranění, která by byla způsobena druhou osobou.
Druhý Tarantino z něj nikdy nebude.
5. ve funkci přídavného jména
(ve spojení s den ap.)
další, následující:
druhý den ráno
Tancovalo se mnohdy i do druhého rána.
6. ve funkci zájmena
(ve spojení jeden - druhý)
odkazuje k nějaké skupině a vyděluje její část:
Jedni mají v životě smůlu, druzí štěstí.
Jednomu z lapků bylo 22 a druhým dvěma 26 let.
Zatímco jeden lupič hlídal, druhý vypáčil u vozidla zámek a vnikl dovnitř.
7. ve funkci zájmena
(ve spojení s jeden)
vyjadřuje vzájemnost:
Házejí vinu jeden na druhého.
Lékaři jsou k sobě loajální, nevystoupí jeden proti druhému.
Jeho vztahy krachovaly jeden za druhým.
Pak si nás prohlédl, hezky jednoho po druhém.
□ (druhá) pražská defenestrace historie
vyhození královských místodržících z oken Pražského hradu příslušníky nekatolických stavů roku 1618
Pražská defenestrace roku 1618 je nazývána jako druhá. Pokud však započítáme pražskou defenestraci roku 1483 (kdy byl z oken radnic na Starém a Novém Městě vyhozen staroměstský purkmistr a těla sedmi zabitých novoměstských konšelů), pak tuto defenestraci označujeme jako třetí.
□ druhé (francouzské) císařství historie
(v letech 1852–1870) období vlády císaře Napoleona III. ve Francii
□ druhé housle hudba
vedlejší, doprovodný hlas hraný houslistou nebo houslisty ve vícehlasé skladbě • takové obsazení ve smyčcovém kvartetu nebo v orchestru
□ druhý dech sport
vyrovnání hloubky dechu a dechového rytmu po překonání dechových obtíží při delším sportovním výkonu (zejména při běhu, plavání)
□ druhý pád lingvistika
pád s pádovou otázkou „koho, čeho?“, vyjadřující zejména přináležitost, původ, kvantifikaci aj.
syn. genitiv
◊ být / stát na druhé straně barikády
zastávat opačné, jiné stanovisko, mít k něčemu opačný, jiný postoj
◊ být na druhém břehu
být (už) mrtvý:
Můj tchán je už bohužel na druhém břehu.
◊ druhá míza
1. příliv nových sil, obnovení životní energie ap.
2. příliv tělesných sil u muže (řidčeji u ženy) staršího nebo středního věku, často spojený s touhou užít si ještě života a s navazováním milostných vztahů
◊ druhá strana (téže) mince
opačný nebo jiný aspekt stejného jevu, problému
◊ druhý dech
příliv nových sil, obnovení životní energie ap.
◊ druhý domov
místo, kde se člověk cítí podobně jako doma, kde má dobré zázemí, často tam pobývá a rád se tam vrací
◊ hrát někde druhé housle
být v podřadném postavení, mít podružnou úlohu
◊ jde mu to jedním uchem tam / dovnitř a druhým ven
někdo nevěnuje něčemu pozornost, nedbá na obsah sdělení
◊ je to jedno s druhým
souvisí to spolu, navzájem se to podmiňuje
◊ jeden (je) lepší než druhý ironické
oba, popř. všichni jsou stejní, zprav. špatní, zlobiví ap.
◊ jeden (je) za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet ◊ jeden (je) za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou
není mezi nimi žádný velký rozdíl, zprav. jsou oba stejně špatní
◊ jeden mluví o voze, druhý o koze kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
jeden mluví o něčem naprosto jiném než druhý, je to zbytečná diskuse, takhle se nelze dohodnout
◊ jeden (táhne / jde) hot a druhý čehý ◊ jeden čehý, druhý hot
mají zcela odlišné názory, požadavky, záměry a nemohou se shodnout:
Musí být vzájemná vstřícnost, jedni nemohou táhnout hot a druzí čehý.
Není dobré, když jeden ministr školství jde hot a druhý čehý.
Když bude jeden čehý, druhý hot, tak problém nemá řešení.
◊ jedno s druhým ◊ jedno k druhému
s přihlédnutím ke všem okolnostem • všechno dohromady
◊ mít jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou
nemít peníze, být chudý
◊ na druhém konci světa ◊ z druhého konce světa
na velmi vzdáleném místě, velmi daleko • z velmi vzdáleného místa, zdaleka
◊ nastavit druhou tvář
nemstít se, nenechat se vyprovokovat ke zlému, ale snažit se vyřešit konflikt nenásilně, mírumilovně • znovu se dobrovolně vystavit útoku
Podle Ježíšovy věty zapsané v Matoušově evangeliu: „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť.“
◊ něco je něčí druhé jméno expresivní
něco je pro někoho, něco charakteristické, je s ním, s tím neodmyslitelně spjato
◊ nedělej druhým to, co nechceš, aby (oni) dělali tobě
chovej se k ostatním lidem slušně, férově ap. a oni se k tobě budou chovat také tak
◊ někdo / jeden (má) rád holky, druhý (zase) vdolky
lidé mají různý vkus, záliby ap., každý dává přednost něčemu jinému
◊ [padat / ležet / překřikovat se ap.] jeden přes druhého
současně ve větším počtu, najednou, přes sebe
◊ první slovo platí, druhé leze z gatí expresivní
původní slib, domluva se má dodržet a dodatečně neměnit
Podle dětské říkanky.
◊ stát / ocitnout se na druhém břehu
být na straně nepřítele, opozice ap. • vidět situaci z odlišného pohledu, nesouhlasit:
Názorově stojí na druhém břehu než já.
Ve sporu stál na druhém břehu, než je právo.
Po vyloučení ze strany se ocitl na druhém břehu – v disentu.
◊ svoboda jednoho (člověka) končí tam, kde začíná svoboda druhého
nelze prosazovat svoje práva, svobody na úkor práv, svobod ostatních
Podle výroku anglického filozofa Johna Stuarta Milla (1806–1873).
◊ upadnout / upadat do (opačného / druhého) extrému
uplatnit, uplatňovat krajní, vyhrocený (opačný a stejně přehnaný) přístup
◊ vzít to z druhého konce ◊ začít z druhého konce
přistoupit k něčemu jinak, začít (něco dělat) jiným způsobem, opačně
◊ z druhé ruky
1. (o informaci) zprostředkovaný, často s rizikem neúplnosti nebo zkreslení
2. (o věci) použitý předchozím majitelem, opotřebený, obnošený
→ napodruhé, na podruhé
→ podruhé, po druhé
→ zadruhé, za druhé
→ druhá
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)